Tento nástroj vypočítá optimální cestu z cíle ke zdrojům jako linii.
Mezi příklady použití patří:
Rastrová vrstva nebo vrstva prvků, která identifikuje buňky, ze kterých bude určena optimální trasa k optimálnímu zdroji.
Pokud je vstup rastr, musí se skládat z buněk, které mají pro destinace platné hodnoty (včetně nuly). Zbývajícím buňkám musí být přiřazena hodnota NoData. Vstupní rastr musí být celočíselného typu.
Pole sloužící k získání hodnot pro cílová umístění.
Toto pole musí být typu celé číslo.
Rastr akumulované vzdálenosti se používá k určení optimální trasy z cílů ke zdrojům.
Rastr akumulace vzdálenosti je obvykle vytvořen pomocí nástrojů Akumulace vzdálenosti nebo Přidělení vzdálenosti. Každá buňka v rastru akumulované vzdálenosti představuje minimální akumulovanou vzdálenost nákladů přes povrch z každé buňky k sadě zdrojových buněk.
Rastr zpětného směru obsahuje vypočítané vzdálenosti ve stupních. Směr identifikuje následující buňku na optimální cestě zpět ke zdroji s nejnižší akumulací a vyhýbá se přitom bariérám.
Rastr zpětného směru je obvykle vytvořen pomocí nástrojů Akumulace vzdálenosti nebo Přidělení vzdálenosti. V tomto případě jsou hodnoty v rozmezí 0 až 360 stupňů. Hodnota 0 je vyhrazena pro zdrojové buňky. Očekávaný východ (napravo) je 90 stupňů a hodnoty rostou ve směru hodinových ručiček (180 je jih, 270 je západ a 360 je sever).
Vytvořená optimální cesta může být trasa vodního toku založená na směru odtoku D8. Chcete-li tímto způsobem vygenerovat optimální trasu, použijte jako vstup pro tento parametr rastr směru odtoku D8.
Určuje klíčové slovo definující způsob, jakým budou hodnoty a zóny ve vstupních datech destinací interpretovány ve výpočtech nákladů trasy:
Název vrstvy, která se vytvoří ve složce Můj obsah a přidá se do mapy. Výchozí název se řídí názvem nástroje a názvem vstupní vrstvy. Pokud vrstva již existuje, budete požádáni o zadání jiného názvu.
Můžete zadat název složky v Můj obsah, kde bude výsledek uložen pomocí rozbalovacího seznamu Uložit výsledek do .